- Nejstarší období
- 11. století
- 14. století
- 15. století
- 16. století
- 17. století
- 18. století
- 19. století
- 20. století
- Současnost
Legenda
Jako každý den střežil pasáček koz Kalid své stádo na pastvinách Jemenské vysočiny. Několik koz se najednou začalo pást na keřících s červenými bobulemi. Po spasení těchto bobulí byly kozy mnohem živější a měly mnohem větší výdrž. Nemohly se zklidnit dokonce ani v noci. V Kalidovi to vzbudilo zvědavost, rozhodl se, že sám ty bobule ochutná. Když to udělal, i on pocítil jejich příjemně povzbudivý účinek.
Dozvěděl se o tom opat nedalekého kláštera. Nechal bobule z těchto keříků nasbírat a připravit z nich nálev pro své mnichy. A skutečně: i na mnichy působily tyto bobule obdobným způsobem. Mohli se celou noc modlit, aniž by se unavili.
Už po krátké době se nového nápoje nechtěli vzdát a začali vytvářet zásoby bobulí. V období dešťů věšeli větve plné bobulí nad otevřený oheň, aby se usušily. Když jedna z větví v nepozorovaném okamžiku spadla do ohně, bobule zuhelnatěly a vydávaly silnou vůni. Zlákáni touto vůní vytáhli mniši rozpukané bobule z ohně, roztloukli je a z prášku si připravili nápoj. Ihned si všimli, že takto připravený nápoj je mnohem chutnější než jejich obvyklý nálev z čerstvých bobulí, zároveň ale neztrácí nic ze svých povzbudivých účinků.
Tak bylo odhaleno tajemství kávového zrnka!
Skutečnost
Obecně se má za to, že pravlastí kávovníku je Etiopie – pravděpodobně provincie Kaffa v Habešské vysočině. Zůstává ovšem nejasné, zda káva dostala své jméno právě podle této údajné pravlasti. Podle jiné teorie bylo slovo pro kávu odvozeno od arabsko-tureckého označení pro pobuzující nápoj „kahwe".
Počátek 11. století
První písemná památka, ve které je zmíněna káva, pochází od arabského filozofa jménem Ibn-Síná (Avicenna). Hovoří zde o léčivém přípravku „bunchum", jehož původ je v Jemenu. Zhruba o 500 let později bylo pro pěstování kávy a kávové zrnko používáno označení „bunc". To je pro řadu historiků důkazem, že tento arabský filozof mohl kávu znát.
V průběhu 14. století
Káva je poprvé systematicky pěstována na terasovitých zahradách v Jemenu. Předpokládá se, že kávu do tohoto regionu přinesli etiopští válečníci. Z přístavního města Aden na jihu Jemenu se káva dostala do Mekky, svatého města islámu. Už tehdy byla Mekka důležitým centrem arabského světa, které měl každý zbožný muslim navštívit alespoň jedenkrát v životě. Tady vznikaly první kavárny.
1487
Ze slavného arabského manuskriptu pocházejícího z tohoto roku vyplývá, že se v Arábii pije káva. Spis vychází ze soudobých rukopisů a je uložen v pařížské Národní knihovně.
2. plovina 15. století
Káva se přes Mekku a Medinu šíří do arabských zemí.
1511
Pro své „opojné" účinky je káva zakazována vlivnými náboženskými vůdci. Během krátké doby byl dán podnět ke spálení veškerých zásob kávy a káva se nesměla prodávat. Ovšem spíš než omamný účinek kávy byl důvodem tohoto zákazu vzrůstající počet kaváren, které se staly obávanou líhní politického volnomyšlenkářství. Šíření kávy už ale zdaleka nešlo zastavit. Jako centrum vzkvétajícího obchodu mezi středním Orientem a Indií se jemenské přístavní město Mokka u Rudého moře stalo hlavním překladištěm kávy. Tato někdejší metropole kávy dala také jméno silné arabské kávě.
1517
Mekka a Medina se dostaly pod tureckou nadvládu. Od této chvíle je šíření kávy tureckou záležitostí.
1530/1532
V Damašku a Aleppu, dvou městských osadách v Sýrii, byly otevřeny první kavárny.
1554
V tomto roce byla založena první kavárna na evropském kontinentu, a to v Konstantinopoli. Jejími zakladateli byli Hakim z Aleppa a Džems z Damašku.
Konec 16. století
Informace o kávě se díky cestovatelům dostávají stále častěji také do střední Evropy. Evropané reagují udiveně, těžko uvěřitelné jsou pro ně hlavně povzbuzující účinky kávy.
1618
Jednomu nizozemskému obchodníkovi se podařilo odvézt několik rostlin žádaného kávovníku. Brzy na to se úsilím botaniků v nizozemské kolonii Java (část dnešní Indonésie) překvapivě podařilo vypěstovat z prvních sazenic vzrostlé rostliny. V kypré lávové půdě ve vlhké klimatu ostrova se kávovníkům dařilo skvěle, vznikla tak první zámořská kávová plantáž na světě.
Začátek 17. století
První kávová zrna se prostřednictvím Východoindické společnosti dostala do Evropy. Velmi pozvolna začaly i další koloniální mocnosti experimentovat ve svých zámořských koloniích s pěstováním kávy: Angličané na Jamaice a v Africe, Portugalci v Brazílii a Francouzi na Antilách a na Guyaně. Zhruba ve stejné době se káva dostává také do Německa.
1673
V tomto roce byla v hanzovním městě Brémách otevřena první německá kavárna. O čtyři roky později se v Hamburku slavnostně otevírá druhá kavárna. Z center námořního obchodu se tento nápoj rychle šíří do celého Německa.
1683
Vídeň byla obléhána Turky a pak osvobozena zásluhou jednoho obyvatele přestrojeného za Turka. Obyvatelé Vídně opouštěli město s cílem požádat Lotriňany o pomoc, Turky se skutečně podařilo společně porazit a zahnat na útěk. Turci za sebou zanechali 500 pytlů zelené zrnkové kávy. Tak se káva dostala do Vídně. Chytří majitelé kaváren kávu zušlechtili šlehačkou a medem a tento nápoj pokřtili jako „vídeňskou kávu". A když pak Vídeňané začali ke kávě podávat lahodné pečivo, zdejší kavárny definitivně vešly v obecnou známost. Vídeňská kavárenská kultura nemá do dnešních dnů obdoby na celém světě.
Začátek 18. století
Koloniální mocnosti rozšířily rostliny kávovníku téměř do všech oblastí světa , které se pro pěstování kávy zdály vhodné. Káva se pak jako rostlina, tak jako nápoj nadále šíří a etabluje se v domácnostech.
1726
V Brazílii byla oficiálně zahájena produkce kávy.
1732
Také v Německu je káva stále oblíbenější. Hudebníci často pořádají v kavárnách malé veřejné koncerty. Jedním z dirigentů těchto hudebních představení je Johann Sebastian Bach. Jeho slavná Kávová kantáta byla poprvé uvedena v jedné z kaváren v roce 1732.
1769
Stále větší oblibě se také těší výrobky nahrazující kávu. V Brunšviku proto zahajuje provoz první německá továrna na cikorku.
Kolem roku 1800
Koloniální mocnosti rozšířily takzvaný kávový pás, jak jen to bylo možné. Obchod specializující se na kávu se rozrůstá stále dál a dál, což lze spojovat se stále vzrůstající oblibou tohoto nápoje i s lepšími přepravními podmínkami.
Kolem roku 1850
Káva se definitivně stává lidovým nápojem. Káva se těší velké oblibě napříč všemi vrstvami obyvatelstva, přičemž horní vrstvy chápou kávu především jako pochutinu. Oproti tomu chudí lidé používají kávu jako povzbuzující prostředek a prostředek k zahnání hladu.
1898
V Konžské pánvi byl objeven nový druh kávy: Robusta. Dnes se Robusta podílí na světové produkci zhruba 40%.
Konec 19. a začátek 20. století
Koloniální mocnosti stále rozšiřují oblasti pěstování kávy v Africe a Jižní Americe. Dnes se takzvaný kávový pás táhne kolem celé Zeměkoule mezi 23. stupněm severní šířky a 25. stupněm jižní šířky.
Začátek 20. století
Domácí pražení kávy je definitivně převálcováno nabídkou hotových výrobků z průmyslové výroby. Díky lidské vynalézavosti je spotřebitelům předkládána stále pestřejší nabídka kávy. Káva je hned po ropě nejdůležitějším obchodním artiklem.
1900
Do střední Evropy se díky vědcům a cestovatelům dostává stále více informací o kávovém nápoji. Nad povzbudivými účinky vládne všeobecný údiv.
1901
Na jedné z výstav představuje Japonec dr. Sartori Kato první rozpustný kávový prášek.
1903
Nadprodukce Brazílie stlačuje cenu kávy na newyorské termínové burze na nejnižší hodnotu, jaká kdy byla (3,55 amerických centů za libru).
1906
Brazílie sklízí v rekordní sklizni zhruba 20 milionů pytlů. Stát kávu vykoupil s cílem uměle navýšit její hodnotu.
1949
Byla založena celá řada budoucích německých velkých podniků – mezi nimi i jedna z dnešních největších německých společností nabízejících kávu: obchodníci Max Herz a Carl Tchilling-Hiryan položili základní kámen společnosti Tchibo. Jméno této společnosti vzniklo z první slabiky jména Tchilling a slova Bohne (německy zrno). Společnost začíná se zasíláním kávy značky „Gold Mocca" poštou.
1955
Společnost Tchibo otevírá v Hamburku první specializovaný obchod s kávou, nabízí zde ochutnávku kávy. Od nynějška mají zákazníci možnost přesvědčit se o daném výrobku ještě před jeho zakoupením.
1961
Začíná zřejmě nejznámější reklama na kávu tehdejší doby – značku Tchibo v ní propaguje Mr. Pithey. Dlouhých 15 let byl hostem v německých domácnostech. Dělal reklamu na nejlepší druhy kávy Tchibo a stal se jednou z nejslavnějších reklamních ikon své doby.
1963
Společnost Tchibo vyvíjí „Tchibo Mild", první jemnou kávu v Německu. Tato jemná káva je skutečně revolučním počinem a těší se velké oblibě. V tom samém roce Tchibo začíná nabízet kávu v pekárnách a cukrárnách.
1964
Metody pražení se stále vyvíjejí. Tchibo staví v Hamburku pražírnu kávy, která je ve své době jednou z nejmodernějších – společnost zde bude aplikovat nové postupy pražení ve velkém měřítku.
Kolem roku 1980
V Americe se šíří kult kávy, žádané jsou speciální směsi, extravagantní zrnka a aroma. Oblibu si rychle získávají aromatizované druhy: čokoláda, amaretto, vanilka, skořice. Pití kávy v Americe, ale především v Evropě je pod velkým vlivem Itálie.
1991
Internacionalizace německých firem postupuje rychle vpřed. Řada z nich expanduje směrem do střední a východní Evropy – mezi nimi také společnost Tchibo. V roce 1991 Tchibo vstupuje také na kávový trh v České republice a na Slovensku.
1994
S cílem uchovat vůni kávy po ještě delší dobu jsou vyvíjeny nové druhy obalů, mimo jiné také vakuové balení.
1996
Fúze podniků je v současné době každodenní ekonomickou praxí – a to i mezi podniky, které se věnují kávě: Tchibo přebírá skupinu Eduscho.
Začátek roku 2000
Moderní obchody s kávou nyní nabízejí zákazníkům také kávu do kelímku s sebou. O kávě se hovoří jako o „Coffee to go" a hlavně ve velkých městech se dodnes těší extrémní oblibě.
2004
Tchibo otevírá první obchod s praženou kávou, spotřebním zbožím a kavárnou v České republice (v Brně).
2008
Tchibo má v České republice 24 obchodů, hustou síť prodejních míst v obchodních řetězcích a zahajuje online prodej. Otevírá také první dva obchody Tchibo na Slovensku.
2010
Tchibo má v České republice a na Slovensku již 29 obchodů.